Pylová sezóna bude intenzivnější. A neléčená alergie škodí zdraví

Jaro pro miliony lidí po celém světě znamená příchod alergií. Kvůli klimatické změně ale pylová sezóna bude intenzivnější, píše časopis National Geographic. Na oteplující se planetě se prodlužují vegetační období rostlin as tím se zvyšují zdravotní rizika pro lidi alergické na pyl.

Vědci se shodují, že alergie je geneticky podmíněná – tedy, že každý alergik má vrozenou náchylnost k vývoji alergie.

Podle Úřadu veřejného zdravotnictví trpí 40% obyvatel Slovenska nějakou formou alergie, přičemž převládají polinotici. Ti trpí přecitlivělostí na více druhů trav, rostlin včetně plevelů a jejich květin. Kýchání, svědění a pálení očí, kašel, plný nos, problémy s dýcháním… Alergici velmi dobře vědí, o čem je řeč. Jak si mohou kromě léků pomoci? Například sledovat pylovou situaci.

Úřad veřejného zdravotnictví na svých stránkách zveřejňuje informace o aktuální pylové situaci. Polinotici, kteří vědí, na jaké druhy trav, plevelů a květin jsou alergičtí, si mohou sledovat množství alergenu v ovzduší a tomu přizpůsobit svůj program – nevycházet zbytečně ven a vyhýbat se místům se silnou koncentrací alergenů.

„Mezi nejvýznamnější alergeny patří pyl z dřevin, ale i pyl z trav z čeledi lipnicovitých, různé plevele jako šťáv, jitrocel, drobeček, kopřiva a později pelyněk či invazní druhy, jako je zlatobyl a ambrózie,“ řekla doktorka Janka Lafférsová z oddělení lékař Regionálního úřadu veřejného zdravotnictví v Banské Bystrici.

mléko, alergie, intolerance, dítě, bolest břicha
ČTĚTE VÍCE
Příčiny vzniku alergií? Některé známe, jiné jsou hádankou
„Tyto alergeny často zkříženě reagují s potravinovými alergeny kořenové zeleniny, ale také s kmínem, fenyklem, koriandrem, heřmánkem, oreganem a dokonce is banánem a melounem,“ upozorňuje imunoalergoložka Dária Buchvaldová. Projevem takové reakce je svědění, pálení a otoky v ústech nebo na rtech. Je to zvednutý varovný prst imunitního systému, že je třeba vyhledat odbornou pomoc.

Vědci se shodují, že alergie je geneticky podmíněná – tedy, že každý alergik má vrozenou náchylnost k vývoji alergie. Onemocnění se však většinou projeví až pod vlivem vnějšího prostředí. U některých lidí s geneticky danou náchylností k alergiím se alergie nikdy nemusí projevit. Na druhé straně jiní mají příznaky prakticky od narození.

Podle doktorky Buchvaldové dědičnost alergie není vázána na jeden gen, podílí se na ní několik genů. Důležitou informací pro lékaře při vyšetření je výskyt alergických chorob v rodině. Pokud dítě nemá rodiče alergiky, riziko projevů se pohybuje mezi 20 až 30%. Pokud jeden z rodičů trpí alergií, pravděpodobnost vývoje nemoci u dítěte je 40 až 50 %. Oba rodiče alergici představují přes 80procentní šanci, že jejich dítě bude alergikem. Onemocnění se nejčastěji objeví mezi 6. a 40. rokem života. „Kromě genetických faktorů významně ovlivňují stoupající výskyt alergií i klimatické změny související s oteplováním, se změnou flóry, s přenesením a rozmnožením nepůvodních rostlinných druhů s vysokým alergenním potenciálem,“ dodala doktorka Dária Buchvaldová.

Z faktorů vnitřního prostředí ovlivňuje výskyt alergií i tzv. alergií. západní způsob života. Patří sem dlouhodobý pobyt ve vnitřních prostorách bytů a budov. Naopak farmářský způsob života s každodenním kontaktem s hospodářskými zvířaty chrání před vznikem alergického onemocnění.